New Relics / 2024

Nové relikvie

Interiérové objekty / sochy

Jsem vizuální umělkyně, do mého tvůrčího spektra patří především malba, ale i instalace, objekt a další média. V oblasti malby stále hledám nové přístupy a východiska, ráda experimentuji. Neobvyklé techniky přenáším i do prostorových variant. Zároveň silně vnímám současné problémy související s lidským konáním. Chci zůstat umělcem, ale přestat zahlcovat okolí. Snažím se maximálně recyklovat, využívat staré věci. Sbírám předměty, jež už mají své funkční období za sebou, a znovu je oživuji. Fúzuji vše posbírané, poděděné, nalezené. Předměty mají určitou historii, pracuji tak i s pamětí a vzpomínkami. Jsou to v jistém smyslu relikvie.

Můj přístup má návaznost na tradiční japonské umění Kintsugi. Staré rozbité věci jsou opravovány speciální metodou, která mimo jiné používá práškové zlato. Předměty jsou nejen “přivedeny zpět k životu”, ale umělecky povýšeny právě touto metodou lepení, jež znásobí jejich duchovní i fyzickou hodnotu. Měním tyto staré předměty v prostorové objekty, malé sochy, podivné totemy, mementa. Jsou různě poskládané, některé jejich původní části chybí, jsou polámané. V mém postoji je obsažen i princip Wabi-sabi, zjednodušeně řečeno láska k nedokonalému či krása imperfekce.

Zabývám se jakousi archeologií budoucnosti, dnešek už zkoumám jako sediment. Diskutujeme možné scénáře dalšího vývoje civilizace. Jsme hrdí na to, co všechno můžeme, ale taky nám to nahání hrůzu. Přitom nám především chybí sebereflexe, schopnost vidět se zvnějšku. Proto cestujeme časem. Spekulativní artefakty dneška umožňují zkoumat zbytky budoucího lidství. Rozpadlé, zarostlé do skal a zbytků civilizace tyto nové relikvie splývají s okolním světem.

New Relics

Interior Objects / Sculptures

I am a visual artist, my creative spectrum primarily includes painting, but also installations, objects and other media. In the field of painting, I am always looking for new approaches and starting points, I like to experiment. I also transfer unusual techniques to spatial versions. At the same time, I strongly perceive the current problems related to human action. I want to remain an artist, but stop overwhelming the surroundings. I try to recycle as much as possible, use old things. I collect objects that have passed their useful life and bring them back to life. I fuse everything collected, inherited, found. Objects have a certain history, so I also work with memory and memories. They are, in a sense, relics.

My approach is based on the traditional Japanese art of Kintsugi. Old broken things are repaired using a special method that uses, among other things, powdered gold. The objects are not only “brought back to life”, but also artistically enhanced by this very method of gluing, which multiplies their spiritual and physical value. I turn these old things into spatial objects, small sculptures, strange totems, mementos. They are put together differently, some of their original parts are missing, they are broken. My attitude also includes the principle of Wabi-Sabi, simply put, the love of the imperfect or the beauty of imperfection.

I deal with a kind of archeology of the future, I am already examining today as a sediment. We discuss possible scenarios for the further development of civilization. We are proud of what we can achieve, but it also terrifies us. At the same time, we lack self-reflection, the ability to see ourselves from the outside. That’s why we travel through time. Speculative artifacts of today allow the remains of future humanity to be explored. Decayed, overgrown with rocks and the remains of civilization, these new relics blend in with the world around them.